Staroměstské náměstí najdeme na Starém Městě, jehož tvoří jakousi centrální část. Je v Praze nejstarší a z hlediska historického také nejvýznamnější. Na rozdíl třeba od Václavského nebo Karlova náměstí nevzniklo urbanistickým plánováním, ale vznikalo živelně. Tedy postupným formováním už od 10. století jako tržiště na křižovatce evropských obchodních cest.
Právě proto také v jeho sousedství dnes najdeme bývalou celnici, zvanou Ungelt, kde se proclívalo zboží. Ungelt je dnes příjemné náměstíčko obklopené historickými domy, v nichž najdeme celou řadu obchůdků a restaurací.
Právě pro tyto kupce byl také založen špitál s kostelem Panny Marie, pozdější gotický chrám Panny Marie před Týnem, dnes často označovaný jako Týnský chrám. Ten tvoří výraznou dominantu jeho východní části.
Na náměstí se konaly a býval zde také velký rybný trh, protože Staroměstské náměstí mělo dlouhodobě monopol na prodej ryb.
Několik staletí také trvalo, než se ustálil dnešní název náměstí. Nejstarší nám známý název je Velké náměstí, ve 13. století se objevuje Staré tržiště, dále pak Rynk, Staroměstský plac apod. Dnešní název platí od roku 1895.
Většina domů postavených okolo náměstí má svůj původ již ve 12. a 13. století, proto mají také zachované románské a raně gotické základy a sklapy.
Ve 12. a 13. století byly vystavěny okolo náměstí mnohé domy, v nichž jsou zachovány románské a raně gotické základy, sklepy a někde i část přízemí. Ve 14. století byla postavena gotická budova radnice a slavný Staroměstský orloj byl připojen až v 15. století.
Staroměstské náměstí mělo nejen obchodní, ale také politický význam. Vedla přes něj slavná korunovační cesta českých králů, tzv. Královská cesta. Konaly se zde ale také smutné chvíle českého národa, jakým byly například popravy. Tou největší a nejznámější byla 21. června 1621 jistě poprava tzv. 27 českých pánů za účast ve potlačeném stavovském odboji proti Habsburkům. Dodnes tuto událost připomíná 27 křížů v chodníku u Staroměstské radnice.
Na náměstí najdeme celou řadu významných kostelů, domů a paláců, přičemž ten nejstarší z nich je gotický dům U Kamenného zvonu, pocházející z činnosti parléřovské huti ze 14. století. Na náměstí dříve také stával Mariánský sloup, ale dnes na jeho místě najdeme jen mosaznou tabulku a v dlažbě vyznačený tzv. pražský poledník. Ten představuje 14 stupňů 25 minut východně od Greenwiche.
Velké ohrožení pro Staroměstské náměstí představovala tzv.asanace v 90. letech 19. století. Jejím cílem byla radikální přestavba Starého Města, zejména jeho židovské části, Josefova, která nevyhovovala hygienickým (nebyla zde kanalizace) ani jiným novodobým podmínkám. Křivolaké a úzké uličky měly být nahrazeny širokými a rovnými ulicemi po vzoru francouzských bulvárů.
Naštěstí se vlivem kulturní veřejnosti a mnohých dalších radikální bourání domů zastavilo na úrovni dnešního ústí Pařížské ulice do náměstí a celé této oblasti byl zachován její jedinečný historický ráz.
Velký monument na náměstí představuje pomník mistra Jana Husa od Ladislava Šalouna z roku 1915, odhalený k 500. výročí upálení Jana Husa v Kostnici.
Zajímavost:
Velká část domů má původní románské přízemí a někdy i část prvního patra pod úrovní současného terénu, což může působit zvláštně. Je to důsledek protipovodňových opatření z poloviny 13. století. Tehdy došlo k velkému navážení zeminy na náměstí a jeho umělému navýšení na dnešní úroveň.
