Týnský chrám, jinak také kostel Matky Boží před Týnem, najdeme na Starém Městě pražském poblíž Staroměstského náměstí.
Dnešní kostel byl založen v polovině 14. století a vystavěn ve stylu vrcholné gotiky. Stal se hlavním a farním kostelem na Starém Městě. Jeho stavbě předcházel románský kostelík a raně gotický kostel.
Na této nové stavbě se projevil vliv dvorské hutě a jejích dvou osobností Matyáše z Arrasu a Petra Parléře. Práci posledního zmíněného připomíná bohatě dekorované průčelní okno, kružby oken hlavní lodi, kněžiště a především velkolepý severní portál s pašijovým cyklem z roku 1390. Dnes už na místě najdeme jen kopii. Originál je v Národní galerii.
Během husitských válek se Týnský chrám dostal do rukou skupině Husových přívrženců. Farářem se zde stal známý Jan Rokycana, který je tu také pohřben.
Kostel se dočkal dostavby až za Jiřího z Poděbrad. Při té příležitosti byla na štít umístěna socha "husitského krále Jiřího z Poděbrad" spolu s obrovským pozlaceným kalichem, znakem přijímání podobojí. Během rekatolizace byl králův portrét nahrazen postavou Madony a kalich přetaven na Madoninu svatozář.
Kostel byl pojat jako trojlodní bazilika s věžemi a se 3 chóry. Měří 52 m na délku, 28 m na šířku a výška střední lodi je 44 m. Věže, pojmenované Adam a Eva, jsou 80 metrů vysoké.
V interiéru i exteriéru najdeme řadu významných gotických, renesančních a raně barokních děl. Uvnitř kostela je to například nejstarší křtitelnice v Praze – je gotická a vyrobená z cínu. Z gotického období pochází také kazatelna, lavičky, baldachýn. Známá je i gotická Týnská Madona.
V chrámu se nachází celkem 19 oltářů, které malovaly významné osobnosti, jako František Maxmilián Kaňka, Karel Škréta, Jan Jiří Bendl, Ferdinand Maxmilián Brokoff a další.
V kostele sjsou také nejstarší pražské varhany, dále minimálně 60 známých náhrobků. Mezi ně patří náhrobek slavného hvězdáře Tychona de Brahe, který působil ve službách Rudolfa II. Krásně provedený náhrobek tu má Václava Berky z Dubé. Je zde pohřben také chlapec, Šimon Abeles, který se rozhodl přestoupit ze židovství na křesťanskou víru a jeho otec to nesnesl a raději ho zabil. Chlapec byl pak s velkou pompou pohřben v kostele.
V Týnském chrámu byly údajně pohřbeny i hlavy 12 českých pánů, kteří byli popraveni roku 1621 na Staroměstském náměstí po porážce stavovského povstání. Tento hrob však nebyl nikdy nalezen.
Chrám prošel celkovou rekonstrukcí od roku 1973 a je dnes národní kulturní památkou.
Zajímavost:
Během husitských válek nebyl kostel stále zastřešen a nestalo se tak ani po jejich skončení. Dřevo určené na krov kostela bylo totiž použito na stavbu šibenic pro husitského přívržence Roháče z Dubé a jeho 50 druhů, které nechal král Zikmund popravit na Staroměstském náměstí.
Na krov bylo o 20 let později naopak použito dřevo z nerealizované svatební tribuny českého krále Ladislava Pohrobka, který si měl vzít francouzskou princeznu Magdalenu. Bohužel však dříve zemřel.
