Staroměstský orloj se nachází na jižní straně věže Staroměstské radnice na Staroměstském náměstí. Vznikl roku 1410 a jeho autorem je Mikuláš z Kadaně. Zdokonalil ho koncem 15. století mistr Hanuš z Růže.
Orloj sestává ze 3 částí:
Nejvýš jsou umístěné mechanické figury, které se vždy v celou hodinu od 9.00 do 23.00 hodin objevují ve dvou okénkách. Představuje je 12 apoštolů s odpovídajícím atributem. V levém okně to je popořadě sv. Petr s klíčem, sv. Matěj se sekerou, sv. Jan s kalichem, sv. Ondřej s křížem, sv. Filip s křížem a sv. Jakub s valchou.
V pravém okně pak sv. Pavel s knihou, sv. Tomáš s kopím, sv. Šimon s pilou, sv. Tadeáš s deskami, sv. Bartoloměj s kůží a sv. Barnabáš se svitkem. Dnešní sošky jsou dílem řezbáře Vojtěcha Suchardy z roku 1948.
Pohyb apoštolů doprovází pohyb figurek po stranách orloje. Kostlivec tahá za provaz a zvoněním zahajuje pochod apoštolů. Kostlivec dále kývá na Turka, který představuje alegorii Rozkoše a který kroucením hlavy odmítá kostlivce poslechnout, Lakomec, symbolizující Lakomství, pokyvuje hlavou a měšcem v rukou a hrozí holí.
Marnivec, zosobňující Marnivost, se shlíží v zrcadle. Kohout nad okénky po jejich uzavření zakokrhá, čímž symbolicky probouzí k další hodině života. Poté začnou odbíjet věžní hodiny.
Další dřevěné alegorické sošky, tentokrát nepohyblivé, jsou v úrovni kalendářní desky. Je to Filosof s brkem, jako alegorie filosofie, Hvězdář s dalekohledem, alegorie astronomie, Kronikář s knihou, jako alegorie Rétoriky, a Archanděl Michael s plamenným mečem.
Samotný orloj se skládá z kalendáře se zvěrokruhem a hodin. Originální kalendářní deska byla vymalována alegoriemi měsíců od Josefa Mánesa, dnes je zde osazená kopie. Originál se nachází v Muzeu hl. m. Prahy.
Samotné hodiny ukazují několik časů a astronomické údaje. Mechanizmus hodin je umístěn na zdi radnice v kamenné věžičce, od níž má klíč jen orlojník a magistrát. Orloj je unikátní technická památka a dodnes se dochovala velká část funkčních součástek orloje. Do konce 2 sv. války byl orloj natahován mechanicky klikou, poté začal být poháněn elektromotorem. Londýnský Big Ben pracuje na tomtéž principu, podobném pohybu kukaček, jako pražský orloj.
4 druhy času na orloji:
1. Středoevropský (staroněmecký) čas, ukazovaný sluneční ručičkou a označený římskými číslicemi na obvodu sféry. Tento čas ukazují hodiny teprve od roku 1948, kdy byly rekonstruovány.
2. Staročeský čas, vyznačují zlatá gotická čísla na samostatném prstenci vně sféry. Nový den začínal západem Slunce.
3. Babylonský (nestejný) čas, kdy jsou v létě hodiny delší než v zimě, protože čas se počítá od východu do západu Slunce. Unikát pražského orloje spočívá i v tom, že jako jediný na světě umí tento čas měřit.
4. Hvězdný čas, který ukazují římské číslice. Na spodní části fasády pak najdeme kalendářní ciferník, který ukazuje den a jeho umístění v týdnu, měsíci i roce.
Orloj prošel opravou a restaurátorskými pracemi v roce 2005, vnější plášť pak v roce 2010. Právě v roce 2010 slavil orloj 600 let.
Zajímavost:
Podle pověstí Aloise Jiráska byl autorem orloje mistr Hanuš, nikoli Mikuláš z Kadaně. Podle pověsti byl po sestrojení orloje oslepen pražskými radními, aby už nemohl udělat jinde jeho kopii. Jako pomstu měl mistr Hanuš orloj zastavit. Orloj se zastavil, ale až roku 1865 a měl být dokonce z věže odstraněn.
Zachránil ho pro budoucí generace pražský hodinář Ludvík Hainz, který jej nejen opravil, ale který se pak stal jeho správcem. Tuto úlohu po něm převzali i jeho potomci.
