Šternberský palác je národní kulturní památkou a nachází se na Malé Straně v sousedství Thunovského paláce a paláce Smiřických.
Podobně jako i u jiných paláců, vznikl Šternberský palác přestavbou více starších domů. V tomto případě se jednalo o dva gotické domy ze 14. století, které byly propojeny velkou renesanční přestavbou a později i barokní. Na úrovni dnešních sklepů dodnes najdeme cenné pozdně gotické prostory.
První ze zmiňovaných domů je nazýván Na Baště. Bylo to právě v tomto domě, kde roku 1541 uprostřed suchého léta vznikl požár, kterému posléze podlehly 2/3 domů na Malé Straně a ušetřeny nebyly ani Hradčany a Pražský hrad. Při této zkáze shořely i Zemské desky vedené od 13. století. Proto ty dochované dodnes sahají jen po rok 1541.
V 17. století dům koupili Šternberkové, později Adolf Vratislav Šternberk přikoupil i sousední Fuxovský dům, jehož historie sahá až do roku 1354. Dnešní vrcholně barokní podoba vznikla ve 20. letech 18. století. Za autora průčelí obou propojených domů je považován Giovanni Battista Alliprandi.
Také v 18. století byla v tomto paláci založena Společnost vlasteneckých přátel umění, která iniciovala vznik první české veřejné obrazárny a Akademie výtvarných umění. Tato obrazárna dala svými fondy a sbírkami základ dnešní Národní galerii, jejíž byla předchůdkyní.
Palác, resp. v něm konaný šternberský salón, se v této době stal místem vysoké společenské prestiže, vyhledávali jej aristokraté, vlastenci, intelektuálové, ale i zahraniční návštěvníci, jako byl třeba německý romantik Schlegel.
V roce 1818 zde došlo ke schůzce, na níž se účastníci, zejména František Josef Šternberk a Kašpar Maria Šternberk, domluvili na založení Vlasteneckého muzea, předchůdce dnešního Národního muzea.
Od roku 1901 náležel palác Zemskému výboru Království českého a konaly se v něm sněmy. O dva roky později byl spojen můstkem s Thunovským palácem.
Po roce 1993 se palác navrátil opět do držení českého sněmu a patří dnes do komplexu budov, v nichž sídlí Parlament České republiky, resp. Poslanecká sněmovna.
Ačkoli na exteriéru paláce můžeme stále přesně poznat hranici obou původních domů, interiéry paláce jsou zcela jednotné. Na fasádě zaujme mariánská malba a nad arkádovým průčelím kartuše se znakem Šternberků. V interiéru najdeme gotické sklepy, přízemní klenuté renesanční místnosti a následně barokní schodiště do horních pater.
Zajímavost:
Když roku 1541 vypukl požár v domě Na Baště, tak pán domu nebyl doma a služebnictvo se bálo domů vpustit cizí lidi, aby pomohli hasit. Dům byl pak dlouho pokládán za prokletý, a když byl i jeho pán za rok zabit, bylo to považováno za spravedlnost boží.
