Palác Smiřických se nachází na Malé Straně na rohu Malostranského náměstí a Sněmovní ulice. Jedná se o velkou renesanční stavbu. Palác byl postaven v prvních dvou desetiletích 17. století Albrechtem Janem Smiřickým na místě tří až čtyř středověkých domů.
Protože se Smiřičtí postavili na stranu protihabsburského odboje, byl jim majetek po bitvě na Bílé hoře zkonfiskován a tím se tento palác stal majetkem Valdštejnů. Později přešel na rod Pernštejnů, karmelitky a další.
Roku 1763 palác koupil císařský vojenský dodavatel Jan Pavel z Montágu, který na něm nechal provést barokní úpravy. Mezi jinými například nechal nahradit renesanční štíty barokním obloukovým štítem s atikou. V paláci později vzniklo také 20 nájemních bytů a v 19. století se stal palác měšťanským majetkem. Spolu s přerodem na měšťanský dům byly zazděny renesanční arkády a vybudovány pavlače. Ty byly naštěstí v novodobé rekonstrukci odstraněny. V interiérech 28 pokojů se nacházejí renesanční dřevěné malované stropy.
V roce 1895 přešel palác do majetku Zemského výboru Království českého, který v něm zřídil kanceláře parlamentu. Palác byl také spojen krytým můstkem se sousedním Thunovským palácem.
Mezi roky 1993 až 96 byl palác zrekonstruován pro potřeby Parlament České republiky a dnes je součástí komplexu budov tvořících sídlo Parlamentu ČR - Poslanecké sněmovny. Palác Smiřických je také národní kulturní památkou.
Zajímavost:
Byl to právě palác Smiřických, kde se v květnu roku 1618 konala tajná schůzka stavovské protihabsburské opozice, na níž se zrodil plán na defenestraci místodržících z oken Pražského hradu. Cílem opozice bylo sesadit Habsburky a možným kandidátem na český trůn byl právě Albrecht Jan Smiřický.
