Thunovský palác se nachází ve Sněmovní ulici na Malé Straně v blízkosti Šternberského paláce a paláce Smiřických, s nimiž je propojen lávkou.
Dodnes ve sklepení Thunovského paláce najdeme pozůstatky 5 gotických domů, které předcházely vzniku paláce. Thunovskému paláci předcházelo v 15. století vybudování Roupovského domu spojením 3 domů. V 17. století koupili dům Thunové a později přikoupili i další domy a roku 1695 zahájili přestavbu, respektive zboření původních domů mimo sklepů a výstavbu nového paláce.
Architekt paláce není dodnes znám. Výstavba paláce trvala až do 18. století. Součástí paláce se stal i velký sál, v němž dnes zasedá Parlament. V něm hrabě Thun zřídil divadlo a pronajal je divadelní společnosti provozující Mozartovy opery. Divadlo navštěvoval i císař Josef II.
Bohužel v paláci vypukl požár způsobený neopatrností herců a Thunové se rozhodli již palác neopravovat. Ten odkoupili čeští stavové a zahájili jeho klasicistní přestavbu, tak aby zde mohl být pořádán Zemský sněm. Vznikly zde byty pro zaměstnance a kanceláře. Bylo sjednoceno 90 m dlouhé průčelí paláce a dodnes najdeme na štítu nápis s Cicerovým citátem: "Salus rei publicae suprema lex esto", tedy "Blaho státu budiž nejvyšším zákonem".
Dnešní podoba sněmovního sálu je výsledkem úprav v 19. století. Můstek spojující palác se Šternberským a Smiřickým je z počátku 20. století.
V letech 1919 až 1938 v paláci zasedal Senát Národního shromáždění a následně probíhala rekonstrukce. V 50. a 60. letech zde sídlila různá ministerstva a stranické instituce. Poslední úprava objektu probíhala v roce 1993, kdy se palác také stal sídlem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Sněmovní sál nese pozdně klasicistní podobu a je bohatě zdobený. Na obou krátkých stranách se nacházejí dvě tribuny, pro novináře a veřejnost. Na tomtéž patře najdeme ještě jednací salonek a místnosti státních aktů, vše vyzdobené gobelíny a obrazy.
O jedno patro níž se nachází chodba s faksimile listin důležitých státních dokumentů, jako byla Zlatá bula sicilská, zakládací listina Karlovy univerzity, Patent o zrušení nevolnictví, Zákon o vyhlášení čsl. státu a další.
Z původní bohaté štukové výzdoby se vlivem požáru mnoho nezachovalo. Najdeme ji už jen ve dvou místnostech, které slouží předsedovi Poslanecké sněmovny, jednou z nich je Zrcadlový sál.
Thunovský palác patří do komplexu budov, které tvoří sídlo Parlamentu ČR - Poslanecké sněmovny. Palác je národní kulturní památkou.
Zajímavost:
14. 11. 1918 se zde konalo úplně první zasedání Národního shromáždění. Na zasedání byl deklarován vznik Československé republiky, sesazení Habsburků, T. G. Masaryk byl zvolen 1. prezidentem a K. Kramář premiérem. Také zde byla v roce 1920 schválena Ústava Československé republiky.
