Staroměstská radnice se nachází na Staroměstském náměstí a od roku 1338 byla se souhlasem krále Jana Lucemburského centrem samosprávy Starého Města pražského.
Za dlouhou dobu své existence byla radnice dějištěm mnoha významných událostí. Roku 1458 zde čeští stavové zvolili českým králem Jiřího z Poděbrad. Po bitvě na Bílé hoře se stala vězením účastníků protihabsburského odboje, z nichž bylo 27 popraveno roku 1621 na náměstí před radnicí. Dnes je místo vyznačeno 27 kříži v dlažbě. Po spojení 4 měst pražských roku 1784 zde sídlila jednotná úřední správa města a radnice prošla mnohými úpravami.
Na radnici se výrazně podepsaly poslední dny německé okupace v roce 1945. Sídlila zde Česká národní rada a radnice byla ostřelována a zapálena. Při tom bylo zcela zničeno východní a severní křídlo a poškozena byla i věž s orlojem a kaple. Později byla poničená část radnice upravena a konzervována. Několikrát poté vypsaná soutěž na dostavbu radnice nebyla nikdy zrealizována.
Z architektonického hlediska je radnice tvořena blokem původních kupeckých domů různého stáří, které byly postupně připojovány. Do podoby radnice se vepsaly všechny slohy, takže můžeme říct, že základem jsou románské domy, které se zachovaly ve sklepeních, a na ně navazuje gotická výstavba, která se dochovala v exteriérech i interiérech.
Ústřední stavbou radnice je nárožní gotický dům Wolflina z Kamene z konce 13. století s bohatě zdobeným gotickým portálem. K němu přiléhá velká hranolová věž o výšce 69, 5 m z roku 1364, do níž byl později umístěn slavný orloj. Dnes věž nabízí překrásný rozhled a je přístupná moderním výtahem, tak bezbariérovou rampou v těle věže. Nachází se v ní také kaple s bohatě zdobeným pětibokým arkýřem z roku 1381. Vnější stranu arkýře zdobí kopie významné gotické sochy tzv. Staroměstské madony. Samotný arkýř díky bohaté výzdobě patří k nejkrásnějším památkám gotiky 2. poloviny 14. století u nás.
Další tzv. západní dům zdobí krásné renesanční trojdílné okno s nápisem Praga caput regni (Praha hlava království). Za oknem se nachází svatební síň, přičemž svatby na radnici se konají od roku 1871. Další dům má novorenesanční fasádu a dvě vysoká okna do velké zasedací síně.
Dále následuje rohový dům U kohouta a následuje dům U minuty s podloubím, který vystupuje z řady. Byl původně gotický, později renesančně přestavěný a vyzdobený figurálními sgrafity, která byla nalezena pod pozdější barokní omítkou.
Nejcennější památkou radnice je radní síň pocházející z druhé poloviny 15. století. Do tohoto ústředního místa se vstupuje renesančním mramorovým portálem a dochoval se zde také trámový renesanční strop s výmalbou z 2. poloviny 16. století. Vrcholnou gotiku zde představuje cenná plastika trpícího Krista. Naddveřní portály jsou vyplněny městskými znaky a dřevěné obložení stěn zdobí 46 cechovních a 12 městských erbů.
Ve druhém patře se nachází také Jiříkova a Brožíkova síň. Jiříkova síň se jmenuje podle busty krále Jiřího z Poděbrad. Brožíkova síň slouží jako zasedací síň nazývá se podle autora dvou velkoformátových obrazů, Václava Brožíka, nazvaných Mistr Jan Hus před Kostnickým koncilem a Volba Jiřího z Poděbrad českým králem. Modelem pro Husovu tvář a další postavy byli významní Brožíkovi současníci.
Vstupní vestibul s gotickou klenbou zdobí malby Mikoláše Alše z roku 1909.
Staroměstská radnice patří mezi národní kulturní památky.
Zajímavost:
V radnici najdeme zachované románsko-gotické podzemí, které jedinečným způsobem dokládá vývoj Starého Města pražského. Původně totiž byla úroveň náměstí a okolních ulic o několik metrů níže, než dnes. K umělému navýšení terénu navážkou bylo město donuceno díky častým záplavám. Tím se z původních přízemí domů stala podzemí. Nejstarší část podzemí představuje románský sál z 2. poloviny 12. století. V podzemí najdeme i studny a cisterny či bývalá vězení. Některá jména vězňů najdeme vyrytá na jednom z gotických portálů.
