Nový královský palác představuje soubor staveb v západní části Pražského hradu, které byly sjednoceny společnou fasádou ve stylu barokního klasicismu při přestavbě za císařovny Marie Terezie.
Jeho vznik souvisí s postupnou výstavbou nových palácových staveb na západ od Starého královského paláce, která probíhala od dob renesance na přání habsburských panovníků. Právě v letech 1755 až 1775 byly tyto stavby sjednoceny postupnou přestavbou podle projektu Nicola Pacassiho a stavitelů, jako byl Anselmo Luragho nebo Antonín Haffenecker. Vznikla tak výškově sjednocená stavba reprezentativního zámeckého sídla, která zakryla i původní stavbu Starého královského paláce.
V prvním podlaží se nacházejí reprezentační prostory Pražského hradu. Jednotlivé sály a salonky jsou dnes využívány jako reprezentační a úřední potřebám prezidenta republiky. Pro veřejnost jsou zpřístupněny jen příležitostně při státních svátcích. Vstup do těchto prostor je přes překrásné Pacassiho schodiště, které ústí v podchodu mezi I. a II. nádvořím.
Pojďme se podívat blíže na některé části Nového královského paláce:
Západní křídlo
Západní křídlo tvoří Rothmayerův sál s bílou mramorovou sochou T. G. Masaryka, šatna Španělského sálu, noblesní Plečnikova sloupová síň. Ta byla postavena po vzniku Československé republiky jako monumentální vstup do paláce, hned naproti Pacassiho schodišti.
Severní křídlo
Součástí je Rudolfova galerie, která navazuje na Španělský sál. Španělský sál je dalším významným reprezentačním prostorem Pražského hradu. Původ názvu Španělského sálu pochází od španělských koní, nad jejichž stájemi byl postaven. Tito ušlechtilí koně byli velmi oblíbení právě Rudolfem II. Sál měl původně sloužit jako místo pro sbírky soch Rudolfa II. Jedná se o sál úctyhodných rozměrů, který má na délku 43 m, na šířku 21 m a na výšku 12 m.
Během staletí prošel sál ještě několika přestavbami. Později vyrostla vedle sálu také tzv. Klínová chodba, nazvaná podle asymetrického tvaru.
Střední křídlo
Tvoří ho široká chodba, tzv. Kunstkomora, kde Rudolf II. shromažďoval své bohaté umělecké sbírky. K chodbě přiléhají tzv. Nové salony.
Jižní křídlo
Důležitým prostorem je tzv. Trůnní sál, který slouží pro nejvýznamnější státní návštěvy, jmenování vlád, vysokoškolských profesorů apod. Dále pak zde najdeme Brožíkův salon s obrazy Václava Brožíka, Habsburský salon s portrétní galerií členů rodiny Marie Terezie, Skleněný salonek, který sloužil jako císařská ložnice, Hudební salon pro drobná hudební vystoupení, ale také Společenský salon a Janákovu halu, nazvanou podle architekta Pavla Janák, který ji upravil, a mnohé další.
Zajímavost:
Mnohé z prostor, jako je například Španělský sál, Rudolfova galerie byly naplněny za Rudolfa II. jeho uměleckými sbírkami. Bohužel se mnoho z jeho sbírek do dnes nedochovalo. Většina se stala buď válečnou kořistí Švédů roku 1648, část přešla jako habsburský královský majetek do Vídně spolu s přenesením sídla císaře Matyáše II., velké množství cenností bylo rozprodáno pod cenou.
To, co z bohatých sbírek zbraní, uměleckých předmětů, kuriozit a dalšího zůstalo je součástí expozice Obrazárny Pražského hradu.
