Starý královský palác najdeme na III. nádvoří Pražského hradu a, podobně jako Nový královský palác, představuje soubor několika staveb různého stáří a účelu. V každém případě se jedná o komplex, který vznikal jako panovnické sídlo od románských základů v podzemí, přes románský Soběslavův palác z 12. století.
Gotické podlaží v 1. suterénu dnešního paláce najdeme arkády z doby Karla IV., světnici Starých zemských desek z doby Přemysla Otakara II., kde se uchovávaly zápisy o majetku šlechty a o rozhodnutích zemského soudu. Dále zde najdeme Karlovu síň, Starou registraturu účtů České komory a průchodem se dostaneme do Sloupové síně Václava IV., která byla dříve jakýmsi královským bytem. Na téže úrovni se nachází také místnost Dvorských desek, která je již sklenutá renesanční klenbou.
Návštěvníci gotického podlaží si zde mohou prohlédnout stálou výstavu nazvanou Příběh Pražského hradu.
Na úrovni reprezentačního podlaží Starého královského paláce najdeme předsálí a Zelenou světnici, kde zasedaly menší soudy, později dvorský a komorní soud. Další místnost představuje Vladislavova malá audienční síň.
Nejcennějším prostorem je zde Vladislavský sál, nazvaný podle Vladislava Jagellonského, který jej nechal mezi lety 1492 - 1502 postavit architektem Benediktem Riedem. Sál byl nejprve určen pro rytířské turnaje (k sálu vede speciální Jezdecké schodiště), plesy, ale také sněmy, soudy, bazary, hostiny a další. V dnešní době se zde konají především prezidentské volby.
Z Vladislavského sálu je vstup do renesančního Ludvíkova křídla ze 16. století a v něm najdeme místnosti České kanceláře, z jejíchž oken byli vyhozeni místodržící a sekretář při druhé pražské defenestraci. Ačkoli se vyhozeným nic vážného nestalo, tato akce roku 1648 spustila české stavovské povstání a třicetiletou válku. O patro výš najdeme renesanční světnici Říšské dvorské rady.
Se Starým královským palácem sousedí úzké Tereziánské křídlo, které nechala vybudovat Marie Terezie, aby spojovalo Ludvíkovo křídlo a Ústav šlechtičen.
Z Vladislavského sálu je rovněž vstup do Nových zemských desek, Sněmovny z poloviny 16. století, kde se scházeli král, arcibiskup a příslušníci církve se zástupci panského a rytířského stavu, zástupci královských měst a další.
Za zmínku ještě stojí kostel Všech svatých, který stavěl ještě Petr Parléř ve 14. století. Dnešní podoba je výsledkem renesanční obnovy v 16. století a spojení s Vladislavským sálem.
Zajímavost:
Vladislavský sál byl v době svého postavení největším světským prostorem v celé Praze. Měřil 62 x 16 x 13 m. Za pozornost stojí pozdně gotická síťová klenba hvězdového typu, jejíž žebra již nemají nosnou funkci, ale pouze dekorativní. Navíc okna sálu, která měří více jak 5 m, jsou prvním projevem renesance u nás.
