Bazilika sv. Vavřince se nachází v historickém areálu Vyšehradu. Dlouho se o ní nevědělo a její základy byly nalezeny až 19. století. Byly zde nalezeny základy raně středověké stavby a následný archeologický průzkum odhalil, že už dříve nalezené unikátní dlaždice pocházejí skutečně z této stavby.
Trojlodní bazilika sv. Vavřince měla příčnou loď a zakončení třemi apsidami nese otisk francouzské architektury. Je pravděpodobné, že si baziliku nechal král Vratislav I. postavit jako soukromou modlitebnu při jeho vyšehradském sídle. U kostela byl nalezen hřbitov a zřejmě tak sloužila i jako farní kostel v pozdější době.
Baziliku sv. Vavřince, podobně jako další církevní stavby, poničili husité. Ušetřena zůstala jen rotunda sv. Martina a kapitulní chrám sv. Petra a Pavla. Vstupní portál není původní, je až novorománským dílem.
Díky pozdějšímu archeologickému průzkumu se povedlo datovat vznik dlaždic přesněji a tím i vznik baziliky, a to do poslední třetiny 11. století. Průzkum dokonce odhalil i stavbu staršího data, kostel s půdorysem kříže z předrománského období, tzv. otonského slohu.
Raně středověké základy baziliky i s ukázkou několika vyšehradských dlaždic je možné navštívit v rámci prohlídky.
Zajímavost:
Dlaždice, které byly v kostele sv. Vavřince nalezeny, jsou unikátem. Představují totiž nejstarší nalezené reliéfní dlaždice v západoslovanské oblasti. Motivy sfingy, císaře Nera, gryfa a křížence psa se lvem nebyly zvoleny náhodně. Byly určeny pro dlažbu proto, aby byly jako symboly pohanství "pošlapány" nohami zbožných křesťanů.
