Strahovský klášter, nebo také premonstrátský klášter na Strahově, najdeme na Hradčanech v těsné blízkosti Petřínských sadů a Pražského hradu.
Jedná se o úplně první premonstrátský klášter na našem území. Byl založen roku 1140 olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem a knížetem Vladislavem II. a byl do něj povolán tehdy "módní" premonstrátský řád. Klášter byl založen v místě, kde se "strahovalo", tedy držela stráž, odtud původ jména Strahov.
Klášter byl v době svého vzniku největší románskou stavbou v Čechách a zřejmě byl větší i než tehdejší Pražský hrad. Tuto románskou stavbu však zachvátil požár a obnova probíhala již ve stylu rané gotiky. Také období husitských válek klášteru příliš nepřálo a nový rozkvět přišel až na přelomu 16. a 17. století. Tehdy byl také postaven goticko-renesanční kostel sv. Rocha, zasvěcený tomuto ochránci před morem. Dnes je však odsvěcený a je v něm galerie Miro.
Vyvrcholením obnov konventního chrámu, trojlodní baziliky Nanebevzetí Panny Marie a kláštera bylo přenesení ostatků sv. Norberta z magdeburského premonstrátského kláštera sem na Strahov. Dnes jeho hrob najdeme v kapli sv. Voršily. Roku 1648 byl klášter, podobně jako celá řada dalších památek, vyrabován Švédy.
Po třicetileté válce přišla raně barokní obnova kláštera, na níž se podíleli významní cizí i čeští umělci.
Architekty byli Giovani Domenico Orsi, Jean Baptiste Mathey, Kilián Ignác Dientzenhofer a Anselmo Lurago. Poslední z nich je autorem přestavby, která dovedla klášter do dnešní podoby. Jednou z nejdůležitějších památek z této doby je Teologický sál, reprezentační místnost Strahovské knihovny. Najdeme v něm v barokních skříních staré rukopisy a prvotisky a dokonce i nejstarší pergamenový evangeliář z 9. století.
Přestavby se dočkal také konvent a byla postavena nová klasicistní knihovna s velkým Filozofickým sálem. Barokní interiér chrámu je vyzdoben freskami a nástěnnými obrazy ze života sv. Norberta. Za hospodářské budovy jmenujme alespoň strahovský pivovar, který vařilo pivo až do začátku 20. století. V 19. století byla ještě budována Strahovská obrazárna obsahující středoevropské umění.
Vývoj kláštera byl v roce 1950 přerušen násilným obsazením komunistickou mocí. Po roce 1989 byl klášter navrácen církvi a vrátila se klášterní komunita premonstrátů, poté, co kontinuální vývoj přerušila násilně komunistická vláda v 50. letech 20. století.
Součástí kláštera je i zahrada se salou terrenou a vyhlídkovou terasou s barokním altánem, která stojí za návštěvu, protože je z ní překrásný výhled na Prahu.
V areálu Strahova sídlí malá část Památníku národního písemnictví, resp. jeho Literární archív. Celý Strahovský klášter je národní kulturní památkou. Chrám Nanebevzetí Panny Marie, podobně jako bazilika sv. Markéty na Břevnově, byl roku 1992 povýšen papežem Janem Pavlem II. na tzv. Basilicu minor, označení pro nejvýznamnější katolické chrámy.
Zajímavost:
Zakladatelé kláštera, kníže Vladislav II. a biskup Jindřich Zdík, jsou pohřbeni v chrámu na neznámém místě. Naopak na známém místě, tedy v kapli Panny Marie Pasovské, je pohřben generál Gottfried z Pappenheimu, jež zemřel roku 1632 po bitvě u Lützenu. Od něj pochází českého rčení "známe své pappenheimské".
