Petřínské sady se rozprostírají na vrchu Petřín mezi Malou Stranou a Strahovem. Jedná se o jednu z nejrozsáhlejší zelených částí Prahy.
Název Petřín pochází až ze 17. století a zřejmě byl odvozen od latinského slova "peterus" čili skála. Původně se zde rozprostíral les, který ve středověku vystřídaly vinice. Za Karla IV. ve 14. století zde vyrostla Hladová zeď jako součást opevnění Malé Strany.
Původně jednolitý celek Petřína byl postupně rozdělen do několika zahrad. Najdeme zde dnes Lobkovickou zahradu, Růžový sad, Nebozízek, park U rozhledny a Seminářskou zahradu. Kinského sady, které jsou největší, tvoří samostatnou část.
Nejstarší zahradou je Lobkowická. Jedná se o terasovitou zahradu, která patří k Lobkowickému paláci. Vzhledem k faktu, že v paláci sídlí německé velvyslanectví, je veřejnosti nepřístupná.
Zahradu Nebozízek vymezuje ji 8 ha Hladová zeď, lanová dráha a Újezd. Svůj název získala podle vinice nazvané Nebozez. Autorem přeměny na městský park byl slavný zahradní architekt František Thomayer. Uprostřed zahrady se nachází lanovka, která už od roku 1891 vozí návštěvníky z Újezdu k Petřínské rozhledně. Uprostřed parku se nachází restaurace Nebozízek.
Asi nejslavnější sochou v Petřínských sadech je pomník básníka Karla Hynka Máchy od J. V. Myslbeka. Je oblíbeným místem zamilovaných. V horní části zahrady jsou pískovcové skály a několik vyhlídek na město.
Růžový sad (rozárium) se nachází až na vrchu Petřína a ohraničuje ho městské barokní opevnění. Je to nejmladší petřínská zahrada, vzniklo až ve 30. letech 20. století. Zahrada má tři části - vějířovitě otevřené rozárium, kruhové rozárium a parterový prostor s habrovými stěnami. V rozáriu je také vysazeno přes 3000 trvalek a cibulovin.
Další součástí Petřínských sadů je park U rozhledny. Parková úprava pochází už z roku 1836 a o 100 let později byla tato část propojena se Seminářskou zahradou. V této části Petřínských sadů stojí také Petřínská rozhledna. Mimo ni zde najdeme i kostel sv. Vavřince, kapli Božího hrobu, kapli Kalvárie a 14 zastavení Křížové cesty. Za návštěvu stojí také zrcadlové Bludiště.
Seminářská zahrada patřila 1. pol. 17. století řádu karmelitánů u Panny Marie Vítězné. Po zrušení kláštera v 18. století z ní byla vytvořena zahrada arcibiskupského semináře. V Seminářské zahradě najdeme zhruba 2 100 ovocných stromů. Dokonce prý jedna z hrušní pamatuje Jana Nerudu, který se narodil nedaleko odtud a má v sadech svou sochu.
Zajímavost:
Petřínský kopec byl vždy protkaný množstvím pramínků, díky čemuž zde byl vybudován i vodovod pro Strahovský klášter a Malou Stranu. V 60. letech 20. století však voda natolik podemlela svah, že došlo i k sesuvu kolejí lanovky. Následná rekonstrukce a dobudování soustavy 17 štol, které odvádí vodu do Vltavy, zamezilo již podobným škodám.
