Schwarzenberský palác najdeme na jižním okraji Hradčanského náměstí. Jedná se o jeden z nejlépe zachovaných renesančních paláců a je také vedle Letohrádku královna Anny nejimpozantnější pražskou renesanční stavbou. V paláci se spojují vlašské vlivy a česká tradice v osobitý projev české renesance.
Stavbu začal stavět roku 1545 Agostino Galli pro Jana mladšího z Lobkovic a dokončil ji i včetně výrazné sgrafitové výzdoby roku 1567. Stavba ve tvaru písmene T pojala do sebe dva původní domy a třetí až posléze. Pro palác jsou také signifikantní vysoké štíty. Její celkový vzhled budí spíš dojem zámku než městského paláce.
Palác jeden čas patřil také slavnému Petru Vokovi z Rožmberka, dále pak rodu Švamberků a Eggenberků.
Oprav a dlašího stavebního vývoje se palác dočkal až v 18. století za Schwarzenberků. Stavby podle projektu Antonia Erharda Martinelliho se ujal Antonín Hafenecker.
Roku 1870 se zřítil hlavní západní štít, takže posléze byly štíty i sgrafita opravována. Při první rekonstrukci sgrafit v 19. století nebyly obnoveny do původní podoby, ale ztvárněny nově. Až ve 20. století se překrásná sgrafita dočkala navrácení své původní podoby díky nálezu původních vzorů. Obnovovaná sgrafita tehdy zabírala neuvěřitelnou rozlohu asi 7000 m2.
V interiéru najdeme dosud čtyři zachované malované tabulové stropy, které jsou vzácnou ukázkou renesanční figurální malby kolem roku 1580. Jejich námětem jsou postavy a příběhy z bájí jako Faeton, Jupiter a Junona, Únos sabinek, Paridův soud, Dobývání Tróje a další.
Schwarzenberský palác, podobně jako jiné další v Praze, přestával sloužit jako sídlo svých pánů, neboť císařský dvůr sídlil ve Vídni a za ním se tam stěhovala i většina šlechty. Tak na počátku 20. století bezplatně pronajali Schwarzenberkové palác Národnímu technickému muzeu pro jeho sbírky. Palác byl velmi poškozen v roce 1945 za květnového povstání, protože v něm byla opevněna ústředna generálního štábu. Po opravě paláce a jeho adaptaci pro výstavní účely v něm byla v roce 1947 otevřena expozice Vojenského historického muzea.
Po rekonstrukci v roce 2007 přešel palác do užívání Národní galerií, která zde prezentuje ucelenou výstavu Baroko v Čechách.
Zajímavost:
Při prozkoumání komínů paláce objevíte renesanční sluneční hodiny. Jsou viditelné od domu U Dvou slunců v Nerudově ulici. Po jejich stranách se nachází sgrafitový kohout, symbol dne, a sova, symbol noci. Latinský nápis pod hodinami "Hora ruit" v překladu znamená "hodina se řítí".
