Rotunda sv. Longina se nachází na Novém Městě. Jedná se o nejmenší a druhou nejstarší mezi třemi pražskými románskými rotundami, rotundou sv. Kříže a rotundou sv. Martina.
Původně měla úlohu farního kostelíka osady Rybníček, jejíž existenci zde dokládá i název ulice Na Rybníčku. O osadě se hovoří již roku 993, kdy byla v majetku Břevnovského kláštera. Lze se proto domnívat, že rotundu postavili právě benediktini.
Na počátku 13. století se stala majetkem řádu německých rytířů, kteří ji dále prodali Konstancii Uherské, manželce Přemysla Otakara I., která také byla matkou sv. Anežky České. Konstancie věnovala rotundu špitálnímu bratrstvu, které Anežka založila. Z tohoto bratrstva se pak vytvořil jediný církevní řád českého původu - rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou.
Rotunda byla postavena v románském slohu v 1. třetině 12. století a nejprve byla zasvěcena sv. Štěpánovi. Ke změně zasvěcení rotundy ve prospěch sv. Longina došlo až po založení nového farního kostela sv. Štěpána Karlem IV. roku 1351. Ostatky nového světce přivezl Karel IV. z Itálie.
Rotunda sv. Longina je tvořena románskou kaplí typického válcového tvaru, která je zaklenuta kupolí s lucernou a apsidou. V 17. století byla přidána barokní loď a barokně byla upravena i střešní lucerna.
Nařízením Josefa II. byla jako kaple zrušena a stalo se z ní skladiště. Rotundě hrozila ještě větší zkáza, to když měla být při výstavbě nové ulice Na Rybníčku zcela zbořena. O její záchranu se zasadila Společnost Národního muzea spolu s Františkem Palackým. Zbořen byl jen její barokní přístavek.
Generální opravy se dočkala mezi roky 1929 až 1934 a zároveň byly odkryty některé původní románské prvky. V roce 2000 získala nové vnější ochranné nátěry.
Dnes rotundu využívá řád sv. Lazara a řeckokatolická církev pro bohoslužby.
Zajímavost:
Longin byl údajně římský voják, který se podílel na Ježíšově ukřižování. Svého činu ale posléze litoval, utekl z vojska a žil a skrýval se jako poustevník. Nakonec byl nalezen a popraven.