Pinkasovu synagogu najdeme na Starém Městě, v části zvané Josefov. Spolu s Maiselovou, Klausovou, Španělskou synagogou a Starým židovským hřbitovem tvoří součást Židovského muzea v Praze.
Byla postavena roku 1535 jako soukromá modlitebna Arona Mešullama Zalmana Horowitze, jednoho z nejbohatších a nejvlivnějších členů pražské židovské obce. Jméno však nese po jeho vnukovi, Pinkasu Horowitzovi.
Jedná se stylově o pozdně gotickou stavbu, do níž se přimísily již prvky nově nastupující renesance. Například vstupní portál je již raně renesanční. Jednolodní stavba sklenutá síťovou klenbou má jen 5 oken s kamennými kružbami. Později bylo přistavěno jižní křídlo, vestibul a galerie pro ženy.
Stejně jako na mnoha místech Starého Města, byla navážkou i zde zvýšena po povodni z roku 1860 úroveň podlahy a celá stavba byla modernizována. Tato navážka byla opět odstraněna v 50. letech 20. století. V té době proběhla také další rekonstrukce a památce byl vtisknut současný vzhled a interiér byl upraven jako Památník obětí holocaustu Čech a Moravy.
Povodeň v roce 2002 napáchala velké škody i na Pinkasově synagoze, která byla do 1,3 m nad podlahou zaplavena kontaminovanou vodou. Obnovená a opravená synagoga byla opět otevřena roku 2003.
Zajímavost:
Kdo se vydá do této expozice, čeká jej působivá prohlídka místností, jejichž stěny byly pokryty samými jmény obětí. Jména mají abecední pořadí podle města posledního zjištěného bydliště oběti. Po posledních obnovách bylo na zdi vepsáno zhruba 80 000 jmen a další samozřejmě na základě bádání přibývají.
Cílem není jen připomenout oběti holocaustu, ale dát jim také lidská jména, neboť v čase své smrti měly jen čísla. Celkovou atmosféru ještě umocňují hlasy Vlasty Chramostové a Radovana Lukavského, které čtou jména obětí nacistické genocidy. V prvním patře pak je umístěna výstava dětských kreseb z Terezína. Mnohé obrázky jsou jedinou památkou na jejich autory, kterým často nebylo ani 15 let.
