Španělskou synagogu najdeme na Starém Městě v místě, kde dříve stávala nejstarší synagoga, zvaná Stará škola.
Mezi dalšími synagogami židovského města zaujme Španělská synagoga svou jinakostí. Byla totiž postavena v tzv. maurském slohu. Tento sloh byl vybrán proto, že právě v bývalé Staré škole našla útulek malá část španělských Židů, které v 15. století vyhnala Isabella Kastilská ze Španělska. Stará škola, které se pak říkalo již Španělská synagoga přestala dostačovat svou velikostí, a proto byl v letech 1867-68 postavena nová podle projektu Ignáce Ullmanna a Josefa Niklase.
Navenek novorenesanční stavba překypuje uvnitř honosnou výzdobou interiéru, která napodobuje španělské interiéry známé z Alhambry. Většina stěn je tak pokryta ornamenty stylizovanými do geometrických a rostlinných motivů po vzoru islámské architektury. Vše je rovněž bohatě zlaceno a polychromováno. Okna jsou vyplněna barevnými vitrážemi. K této původní synagoze byla 1935 přistavěna novodobá část.
Od roku 1941 nesloužila synagoga bohoslužbám a o něco později byla věnována Židovskému muzeu. Poslední generální rekonstrukce, kterou si vyžádal havarijní stav, probíhala do roku 1998, v němž se také otevřela veřejnosti.
Návštěvníci zde najdou stálou expozici nazvanou Dějiny Židů od emancipace do současnosti, která navazuje na expozici umístěnou v Maiselově synagoze nesoucí název Dějiny Židů v Čechách a na Moravě od počátků osídlení do počátků emancipace (od 10. do 18. st.).
Zajímavost:
Synagoga byla v době svého vzniku nebývale dobře technicky vybavená. Měla například ústřední topení a skvěle propracovanou akustiku. Ta byla důležitá, neboť se tu pěstovala chrámová hudba a zpěv. Za zmínku stojí i fakt, že od roku 1836 byl ředitelem kůru František Škroup, autor hudby k české státní hymně.