Martinický palác se nachází na Hradčanech a svým hlavním průčelím tvoří část severního okraje Hradčanského náměstí. Jedná se o čtyřkřídlou stavbu, která je řazena k nejkrásnějším renesančním budovám 16. století v Praze.
Velký požár Malé Strany a Hradčan doslova vyčistil tato území od původní zástavby a připravil stavební prostory pro výstavbu nových paláců. Této situace využil také v roce 1541 Ondřej Teyfl z Kinsdorfu a Zeilberku, který si zde vystavěl rezidenci se zahradou, jež se později stala základem paláce. Ten později prodal dům Jiřímu Bořitovi z Martinic, který jej začal přestavovat. Jeho činnost ale byla přerušena známou defenestrací na Pražském hradě, při níž byl Martinic spolu s dalšími dvěma představiteli České kanceláře vyhozen z okna. Tak je ztrestali rozhněvaní měšťané a šlechtici za poplatnost vídeňské vládě. Doslova zázrakem se jim nic nestalo, ale museli na čas uprchnout.
Dokončení stavby proběhlo již v raně barokním slohu. Při ní bylo přistavěno 1 patro, průčelí osazeno půlkruhovým portálem s kamenným ostěním a znakem Martiniců a mnohé další.
Po vymření Martiniců došlo k rozdělení paláce na 25 nájemních bytů novou majitelkou. Následovaly úpravy spojené se zřízením zámečnické dílny, pekařské pece a mnohé jiné zásahy, že se palác na začátku 20. století nacházel značně zničený. Generální rekonstrukce probíhala mezi lety 1967 – 1972 a pro uvedení paláce do původního stavu bylo použito dochovaných dobových kreseb. Obnovy se dočkala také bohatá sgrafitová výzdoba, která zabírá plochu cca 800 m2.
Velmi cenné jsou interiéry Martinického paláce. Byly zde při rekonstrukci odhaleny zachovalé malované renesanční trámové stropy. Jejich plocha zaujímá asi 1 400 m2 a mezi jednotlivými trámy bylo vymalováno několik tisíc obdélných obrazů s různorodými pohádkovými, zvířecími a dalšími motivy. Žádný z nich se však neopakuje. Na 520 políčkách pak najdete seriál ponaučení a přísloví vypsaných na dřevě. Stěny paláce a stropy jsou pokryty i dalšími obrazy, například s biblickými motivy, a freskami. Slavnostní sál má kazetový strop.
Zajímavost:
Teprve koncem 20. století bylo odhaleno, že dostavba paláce Jaroslavem Bořitou z Martinic byla vedena tak, aby napodobila Starý královský palác na Pražském hradě. Martinic tím tak chtěl zvěčnit své zázračné zachránění a oslavit svou moc.
