Chrám sv. Mikuláše najdeme na Starém Městě na okraji Staroměstského náměstí. První písemné záznamy o kostele jsou už z roku 1273. Gotickou podobu trojlodní stavby získal ve 14. století a přibyla k němu fara, škola, hřbitov i kostnice. V době husitských válek patřil kostel k husitské straně a kázali v něm také známí husitští kazatelé.
Katolické církvi připadl kostel po bitvě na Bílé hoře a byli sem přestěhování mniši z Emauz. Následně prošel nejprve renesanční, pak barokní. Barokní obnovu vzal do svých rukou Kilián Ignác Dientzenhofer, hvězda mezi tehdejšími barokními staviteli své. Vzhledem k rozsáhlému poničení kostela požárem, navrhl, aby byl celý zbourán a postaven znovu.
Tak ve 30. letech 18. století vznikla dnešní monumentální stavba, kterou financoval benediktinský opat Anselm Vlach. Na výzdobě kostela se podíleli významní umělci, mimo jiné i Antonín Braun, synovec slavného Matyáše Bernarda Brauna, který převzal jeho dílnu.
Dlouho po svém vysvěcení ale nesloužil svému účelu. Nejprve byl zrušen klášter, poté byl kostel i konvent rozprodán. Město sice vše vykoupilo zpět, ale kostel pak sloužil jako skladiště obilí a dalších věcí. Po roce 1868 zde na čas působil jako regenschori Zdeněk Fibich. Od roku 1920 dodnes patří kostel Československé církvi husitské, která zde byla také slavnostně vyhlášena.
Po umělecké stránce patří kostel k typicky barokní stavbě bohatě zdobené plastikami, freskami a obrazy. Na průčelí najdeme například sochy českých světců, ale i alegorie ze Starého a Nového zákona a další. V nice směrem do Pařížské ulice stojí novobarokní socha sv. Mikuláše.
Bohatý a členitý interiér je pokládán za jedno z vrcholných děl Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Půdorys kostela je ve tvaru řeckého kříže, mezi jehož rameny se nachází oválné prostory. Centrální osmiboký prostor je zakončen kupolí, která je vyzdobena plastikami benediktinských světců.
Hlavní oltářní obraz již není původní, ale pochází z roku 1917 a namaloval jej Karel Špillar. Lustr pochází z Harrachovských skláren a je zdoben křišťálem. Poslední renovace kostela proběhla mezi lety 1967 – 1977. Dnes slouží nejen Československé církvi husitské, ale konají se zde také koncerty vážné hudby.
Zajímavost:
Barokní lucerna nesla zvon, který však byl během 1. světové války snesen a přetaven pro vojenské účely. Na jeho místě zůstalo jen jeho 1,5 m dlouhé srdce, které tam visí dodnes.
