Trojský zámek se nachází na pravém břehu Vltavy v městské části zvané Troja. V těsné blízkosti zámku najdete také pražskou zoologickou zahradu a botanickou zahradu se skleníkem Fata Morgana.
Ještě v 17. století se v místech dnešního zámku nacházela jen bezvýznamná šlechtická venkovská usedlost a vinice.
Na jejím místě nechal hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka od roku 1679 stavět velkolepé letní sídlo, které připomíná italské předměstské vily. Jedná se tak spíš o letohrádek než zámek. Honosná stavba měla být důstojným sídlem Šternberka, který usiloval o získání šlechtického titulu, což se mu podařilo. Zámek byl zamýšlen i jako lákavé místo odpočinku pro císaře po lovu v nedaleké oboře Stromovka. To se hraběti poštěstilo, když na zámku přivítal roku 1702 císaře Leopolda I.
Hlavní průčelí zámku je vyzývavě namířeno směrem k Pražskému hradu.
Roku 1685 byla založena dnešní rozsáhlá francouzská zahrada a pár let nato byla vybudována terasa a postaveny hospodářské budovy v okolí.
Na stavbě zámku i jeho výzdobě se podíleli vynikající evropští umělci. Stavbu vyprojektoval Giovanni Domenico Orsi a italský architekt Jean Baptista Mathey později změnil původní koncepci. Výsledkem je dnešní pravidelné uspořádání s Hlavním (Císařským) sálem uprostřed. Z něj vedou na obě strany chodby lemované dveřmi do přilehlých salónků. Obě chodby propojují dvě protilehlá spirálovitá schodiště ve věžovitých dvoupatrových belvederech, jež jsou příznačné pro Matheye.
Do zámeckého areálu je možné vstoupit od jihu a projít krásnou zahradou až k monumentálnímu dvouramennému schodišti, které vede přímo do Hlavního sálu. Pozoruhodná sochařská výzdoba schodiště je dílem Paula a Georga Heermannových, kteří byli roku 1685 pozváni z Drážďan. Jejich sochařskou výzdobu doplnil roku 1705 Jan Brokof. Sochy na schodišti znázorňují výjevy z tzv. Gigantomachie, tedy boje a triumfu olympských bohů nad Titány. Tuto báji vypráví starořecká Iliada a je tak zřejmě původcem názvu zámku – Troja. Z něj se pak název rozšířil i na celou oblast.
Také ve výzdobě interiérů najdeme náměty z antické mytologie, ale i oslavu rodu Šternberků. Strop a stěny hlavního sálu jsou vyzdobeny například soudobými tématy Apotheosy vítězství Habsburků nad Turky v bitvě u Vídně. Autory fresek jsou nizozemští malíři Abraham a Izak Godinové. Ostatní místnosti vyzdobil italský malíř Francisco Marchetti se synem Giovannim.
Po Šternbercích na čas vlastnila zámek císařovna Marie Terezie jako letní sídlo, která ale nikdy neměla čas zde dlouho pobývat, a tak ho raději odkázala ho roku 1776 Ústavu šlechtičen.
Posledním soukromým majitelem byl velkostatkář Alois Svoboda, který daroval nejen zámek, ale i rozsáhlé pozemky a další nemovitosti v Troji československému státu. Ale pod podmínkou, že zde bude založeno osvětové a sociálně-humanitní zařízení pro československou mládež, vedené Komenského výchovnými a vzdělávacími principy.
Rozsáhlou rekonstrukcí prošel zámek mezi roky 1977 až 1989 a následně byl opravován po povodních v roce 2002 a 2013.
Trojský zámek patří mezi nejvýznamnější stavby zámecké architektury vrcholného baroka v 17. století v Čechách i střední Evropě. Dnes se v zámku nachází expozice Galerie hl.m. Prahy.
Zajímavost:
V zámku najdeme neuvěřitelných 4000 m2 maleb a z toho 1400 m2 je jen v hlavním sále, který slouží také ke koncertům.
