Překrásný barokní Šternberský palác se nachází na Hradčanském náměstí v těsné blízkosti Arcibiskupského paláce a Pražského hradu. Byl stavěn od roku 1689 pro Václava Vojtěcha ze Šternberka v barokním slohu a dodnes je považován za jedno z nejvýznamnějších děl mezi profánními stavbami vrcholného baroka v našich zemích. V místě se nacházel starší renesanční palác Kryštofa Popela z Lobkovic.
Kdo byl projektantem nového projektu stavby, není přesně známo. Uváděn je Giovanni Battista Alliprandi a Jan Blažej Santini, ale někde i Kryštof Dienzenhofer a další.
Palác je rozdělen do dvou pater a čtyř křídel, propojených monumentálním sloupovým schodištěm a obepínajících čtvercový dvůr. Průčelí je okrouhlé a vstup do paláce je tvořen průjezdem, který vede v místech staré cesty spojující Hradčanské náměstí a Jelení příkop. Novinkou, převzatou z francouzské architektury, je mansardová střecha. Jižní palácové křídlo bylo až do roku 1835, kdy byla zahájena jeho dostavba. Z téže doby je novobarokní vstupní průčelí a velký sál ve 2. patře. Tehdy vzniklo i novobarokní vstupní průčelí.
Vnitřní fasády obrácené do dvora mají bohatou reliéfní výzdobu s portréty římských imperátorů a pověstí o Héraklovi. Uprostřed nádvoří stojí monumentální bronzová socha Lva drtícího hroznýše od francouzského sochaře Antoina-Louise Baryho.
Na paláci je ceněna také jeho vnitřní štukatérská výzdoba a další malby, jejímiž autory byli Giuseppe Donato Frisoni, Michael Václav Halwax, Jan Rudolf Byss a další.
V roce 1811 byl palác prodán Společnosti vlasteneckých přátel umění, která do prostor paláce přestěhovala veřejnou obrazárnu, která se dříve nacházela v Černínském paláci. Následně byl palác pronajat Národnímu muzeu, díky čemuž jsou s jeho prostory spojeny také mnohé významné osobnosti české vědy a kultury, jako byl malíř Antonín Mánes, literární historik, Pavel Josef Šafařík či botanik Karel B. Presl ale i archivář Václav Hanka.
Později v paláci sídlil útulek pro slabomyslné, vojenská škola nebo kasárna Hradní stráže. Po adaptaci paláce pro výstavní účely sem roku 1948 umístila Národní galerie své sbírky a dnes zde můžete navštívit stálou expozici nazvanou Evropské umění od antiky do závěru baroka.
Zajímavost:
Šternberský palác spolu s celou řadou dalších výstavních paláců v blízkosti Pražského hradu představují naprostý unikát. Jejich zásluhou vzniklo Hradčanské náměstí, které obklopují jen paláce a žádný měšťanský dům. Velkou zásluhu na tom měl i požár Malé Strany a Hradčan, který v roce 1541 zničil starou zástavbu. Bohatá šlechta si pak chtěla stavět své paláce přirozeně co nejblíže panovníkovu sídlu.
