V místě paláce se dříve nacházel měšťanský dům, který koupil roku 1663 hrabě Jan Arnošt Schaffgotch. Jeho potomek pak dům přestavěl na palác ve vrcholně barokním stylu. Po roce 1843 koupil palác Hugo Salm-Reifferscheidt, jež palác obohatil o hlavní trojramenné schodiště a hudební sál, vyzdobený malbami, zpodobňujícími středověké rytířské eposy o Artušovi a Písni o Nibelunzích. Je to jistě nejhonosnější sál paláce, který prochází dvěma patry, má zrcadlová okna a bohaté zlaté štukování.
Uvnitř paláce najdeme i konferenční Růžový salon, Zlatý salon, který sloužil jako pracovna Kouniců, exkluzivní Modrý salon se zlatým štukováním a dobovým nábytkem, Červený salon s červenou textilní tapetou a Zelený salon s mramorovým krbem. Dětem byl určen Stříbrný salonek prostší výzdoby.
Palác na čas vlastnili Kounicové a od roku 1910 se stal majetkem Živnostenské banky. Po válce jej převzala Státní banka a ta jej v 50. letech 20. století předala Českému svazu žen, který ho měl v držení až do roku 1995. Od té doby je v majetku hl. města Prahy.
Mezi lety 1996 a 1998 prošel palác rekonstrukcí a získal zcela novou kašnu na zrenovovaném nádvoří. Po rekonstrukci v něm bylo v roce 1998 otevřeno Muzeum Alfonse Muchy.
V expozici si můžete prohlédnout celou Muchovu tvorbu krom Slovanské epopeje. Ta je prezentovaná ve Veletržním paláci v Praze. Největší důraz je kladen na Muchovu tvorbu za jeho pobytu v Paříži mezi lety 1887-1904, které je celosvětově nejznámější. Tato část expozice zahrnuje ucelený soubor plakátů, mezi něž patří i nejvýznamnější plakáty vytvořené pro Sarah Bernhardt. Součástí je také soubor charakteristických dekorativních panó, početná ukázka z Documents décoratifs a další.
Ve vitrínách je pak možné si prohlédnout dekorativní předměty, plastiky a ukázky z knižní tvorby. Část expozice je věnována i plakátům vzniklým později v Čechách mezi lety 1910 až 1939, kresbám a olejomalbám. Expozici uzavírá malé aranžmá Muchova ateliéru s jeho původním nábytkem, rodinné fotografie a soubor ateliérových fotografií. V muzeu je možné zhlédnout půlhodinový dokument o životě a díle Alfonse Muchy.
Zajímavost:
Stavitel Kounického paláce není přesně znám, ale nejspíš to byl někdo ze slavných umělců své doby, jako byl Jan Blažej Santini-Aichl, František Maxmilián Kaňka nebo Giovanni Battista Alliprandi.
