Ledeburská zahrada patří do souboru palácových zahrad a rozprostírá se pod Pražským hradem. Přináleží k Ledeburskému paláci čp. 162, který je přístupný z Valdštejnské ulice.
Její rozloha činí 0,18 ha. Jejími zakladateli byla Trautmannsdorfové roku 1697, kteří ji nechali vybudovat při vznikajícím paláci. Kdo byl jejím stavitelem, není zcela zřejmé.
Každopádně dnešní barokní podobu získala za Kolovratů v 18. století a jejím autorem je Ignác Jan Palliardi. Jméno však nese po Adolfovi hraběti z Ledebouru, který získal přilehlý palác v roce 1852. Zahrada prošla novodobou rekonstrukcí naposledy po roce 1989 a slavnostně byla pro veřejnost otevřena roku 1995.
Zahrada sestává ze dvou částí – spodní rovinné a horní svažité. Horní část je rozdělena do 5 teras, které propojuje příkré schodiště, které je ukončené malým altánem, tzv. glorietem. Nachází se zde také sala terrena určená pro koncerty, kulisová stěna se schodištěm a kašnou. Najdeme zde také novodobou sochu Jana Štursy Plodnost z roku 1920. Jsou zde zachované sluneční hodiny.
Zeleň kromě trávníků tvoří popínavé růže, vinná réva a stálezelené keře a květiny.
Zajímavost:
Dodnes není zcela jasné, kdo byl původním autorem Ledeburské zahrady. Původní verzi, že to byl Giovanni Santini Aichl, nahradila teze že se jednalo o Giovanni Battistu Alliprandiho a dnes se objevují i domněnky, že autorem je František Maxmilián Kaňka.
