Chrám sv. Mikuláše najdeme na Malé Straně na Malostranském náměstí. Řadí se mezi nejvýznamnější díla vrcholného baroka.
Původní gotický farní kostel stejného zasvěcení, který zde stával, byl při rekatolizaci zásluhou Albrechta z Valdštejna dán do správy jezuitům. V 17. století na místní faře vznikl první profesní dům jezuitů na Malé Straně, kteří se pak dále rozšiřovali.
Měli za sebou podporu rodu Kolovratů, s nimiž se rozhodli postavit nový kostel a profesní dům. Za tím účelem vykoupili 12 domů, zahrady, fary a školy. Na místě původního kostela sv. Mikuláše začaly od roku 1673 vyrůstat nové stavby. Ustoupit jim nakonec musel i kostel sv. Václava, který byl zbourán a postaven jinde.
První část kostela, dynamicky zvlněné průčelí a věnec kaplí, začala vyrůstat roku 1703 podle plánu Kryštofa Dienzenhofera. Bylo to průčelí a loď s věncem kaplí, vysvěcených v r. 1711. Po jeho smrti roku 1722 převzal práci jeho syn Kilián Ignác Dienzenhofer, který dovedl stavbu až k vysvěcení roku 1752. Chrám získal monumentální rozměry. Na šířku měří 40 m, na délku 60 m, triumfální oblouk se klene ve výšce 24 m a kupole i s lucernou měří 79 m.
Uvnitř kostela najdeme unikátní barokní prostor s freskami a oltářními obrazy. Mezi jinými jmenujme Františka Xavera Palka a Václava Vavřince Reinera. Za nejcennější jsou považovány obrazy Karla Škréty Ukřižování a Pašijový cyklus 10 obrazů na kostelní galerii. Celkem se v kostele nachází na 3000 m² nástěnných maleb.
O sochařskou výzdobu více jak 50 soch se postarala dílna Ignáce Františka Platzera. Největší význam při tom mají sochy jezuitských světců v nadživotní velikosti a nejstarší plastika, socha Panny Marie Foyenské. Kostel sv. Mikuláše je národní kulturní památkou.
Zajímavost:
Obraz Smrt Františka Xaverského, jejímž autorem je František Xaver Palko, se stal námětem pro děj romaneta Jakuba Arbesa nazvaného Svatý Xaverius.
