O zhruba 50 let později byl v sousedství kostela založen sousední svatojiřský klášter a kostelík byl rozšířen na trojlodní baziliku, postavenou v tzv. otonském raně románském slohu.
Baziliku zachvátil roku 1142 požár a následná obnova jí vtiskla dnešní podobu. Při této obnově byly přistavěny dvě bílé opukové věže s románskými okny. Ve 13. století přibyla kaple sv. Ludmily, kde si dnes můžeme prohlédnout její hrob. Z románské výzdoby se dodnes dochovaly jen zbytky nástěnné malby na klenbě chóru v kapli sv. Ludmily a části reliéfu. Dodnes působí interiér baziliky monumentálním, ale strohým dojmem.
Za prohlédnutí stojí i jižní portál baziliky, který pochází z huti Benedikta Rieda ze 16. století. Je na něm vyobrazen sv. Jiří bojující s drakem.
Dnes je vstup do baziliky západním průčelím, které vzniklo ještě ve 14. století, ale jeho dnešní podoba je výsledkem raně barokní přestavby. Na průčelí najdeme dvě pískovcové sochy, jednu Vratislava I. a druhá zakladatelky kláštera, blahoslavené Mlady.
Za Josefa II. byl klášter sv. Jiří zrušen a dán k užívání vojsku. Je evidentní, že klášter i kostel pak značně chátral. K obnově, která měla klášteru vrátit původní románský vzhled, došlo až na přelomu 19. a 20. století.
Zajímavost:
Do roku 1055 sloužila bazilika jako oficiální pohřebiště vládnoucího rodu Přemyslovců. Poté tuto úlohu převzal nově vybudovaný kostel sv. Víta. V bazilice je tak pohřben i její zakladatel kníže Vratislav a další přemyslovští panovníci.